top of page
Moji super rodiče

Plemeno: Border kolie

Pohlaví: Fena

Zbarvení: Blue merle

Věk: 4,5 roku

CHS: Zamunda

Chovatel: Zuzana Fialová

Aurinka je nejmladším členem naší rodiny, přesto mi občas připadá, že naši rodinu tak trochu řídí. :) Když jsme si ji jako štěňátko přivezli, počítali jsme s tím, že bude bydlet venku v kotci. Přišel ale listopad a začalo období bouřek a zimy. Když jsem ten večer do kotce vedla, byla už tma. Chvíli jsem tam s ní seděla a koukala na náš dům. Okolo foukal silný vítr, který se opíral do stromů. Kmeny praskaly, na střechu padaly větve a listí lítalo až na nás. Okna postupně zhasínala, až zůstalo svítit jen poslední na chodbě. V okně se objevila mamka, které kontrolovala, jestli už jdu domů. Rozloučila jsem se s Aurinkou a zamčela kotec. Doma jsem pak ještě posvítila baterkou z okna, abych se ujistila, že je Aurinka schovaná v boudičce. V té temné černé tmě zasvídila dvě malá očíčka... Nedalo mi to, s dovolením mamky jsem se zase oblékla a šla pro ni. Na to neuvěřitelné štěstíčko zářící z jejích očí nikdy nezapomenu!
...Tohle byl poslední moment, který Aurinka strávila venku v kotci. Dnes tam bydlí sekačka, nářadí na zahradu a dříví. :)

Od této chvíle zastávám názor, že border kolie je plemeno, které se velmi fixuje na člověka, a proto je i vhodné pro chov v bytě. Myslím si, že pes, který žije uvnitř s rodinou, si vytvoří mnohem větší a pevnější pouto, než pes žijící v kotci nebo na zahradě. Je to ale samozřejmě pouze můj názor a pohled na věc.
Aurinka byla v kotci velmi nešťastná, což dávala znát nepřetržitým štěkáním. Celou noc vždycky proseděla u dveří a přes den spala někde na zahradě. Po tom, co jsme si ji vzali domů zmizely veškeré problémy a stížnosti sousedů...
 
Tak tohle jsem já! 
 

Jak již asi víte, moje jméno je Auri Chamonix Zamunda. Přišla jsem na svět 2. 6. 2014 a tehdy to všecko začalo.

Žila jsem ve smečce s maminkou a mými šesti sourozenci. Občas se k nám přidal i jorkšírek Matýsek, kterého však naše společné dovádění brzy přešlo, protože jsme jej všichni přerostli. 

     

Už jako u malé kuličky se u mne projevovaly charakteristické znaky mého já.

Ke snídani, obědu i večeři jsem chodila jako poslední. Proč? Když okolo bylo tolik zajímavých věcí! Nač se cpát k misce, když můžu prohledávat terén. Průzkumníkem jsem zůsatala do dnes a s tím mým stravováním je to podobně... Nijak se k misce nehrnu, však ona neuteče :)

   

Dále mi příroda nadělila krásné dlouhatánské nožičky. Naprosto ideální k hrabání důlků a děr a kráterů, do kterých jsem si pak vyčerpaná mohla lehnout a spokojeně odpočívat. Dnes mi hrabání bohužel zakazují, že prý to škrábe parkety :(

 

Jako malinká jsem byla zvyklá spinkat s maminkou, sestřičkami a bratříčkem. Samotné mi to prostě nešlo. No a v novém domově to asi nevěděli a naivně mysleli, že když mi postaví kotec a boudu, že tam budu spokojeně živořit. Nene! Sama tam nebudu ani za nic, když můžu být s vámi v křesílku u krbíku nebo v postýlce. :)

 

Přestože se s Aurinkou nevěnujeme žádným sportům, to neznamená, že sedí celý den zavřená doma. Auri se mnou chodí pravidelně do školy, kde se účastní jak cvičení tak přednášek. Na cvičení nám často poslouží jako "modelový pacient", kterého si mohou spolužáci vyšetřit (je zdravá, takže výsledkem jsou pouze pouze fyziologické nálezy :)). Je to nekonfliktní fena, která má velmi ráda lidi a děti. Co se prostředí týče, je velmi přizpůsobivá a rychle si zvyká na změny. Ve škole se seznámila s mnoha zvířecími kamarády. Nejčastěji trávíme čas s německými krátkosrstými ohaři Aresem a Thorem. Nemohu ale zapomenout i na jejich velkého brášku Bastiena, který už bohužel není mezi námi, avšak na její socializaci má významný podíl. Mezi další Aurinčiny kamarády patří také anglický plnokrevník Valerick a mladá shagya arab kobylka Jahnavi, u kterých bydlí také stádo oveček, dvě kozičky a hromada slepiček... (s těmi ale Aurinka příliš nekamarádí :)))
Kromě školy si Aurinka užívá dlouhých procházek nejen Podkomorskými lesy. Nesmí chybět na žádné dovolené, z nichž nejvýznamější jsou každoroční letní prázdniny v Nizozemí, odkud většinou cestujeme dále (2015 Francie - Vars, 2016 Norsko - Oland). Nejraději ale jezdíme za klukama do Bučovic :).
                                                                                              Bastien, Ares, slečna Baštová a Thor :))

© 2023 by MATT WHITBY. Proudly created with Wix.com

bottom of page